Napsali o nás
Posklizňová linka jako důležitá tečka
Pomyslnou tečkou za sklizní, pokud nepočítáme samotnou realizaci komodit, je kvalitní uskladnění. Toho si jsou v zemědělské společnosti ALA, a. s. Řepníky dobře vědomi. V letech 2014 až 2015 realizovali první etapu výstavby moderní posklizňové linky, v letech 2019 až 2020 následovalo rozšíření na celkovou kapacitu téměř 3700 m3, která pojme veškerou produkci pšenice a řepky.
Společnost ALA Řepníky se zaměřuje na kombinovanou zemědělskou výrobu v oblasti lokalizované poblíž Vysokého Mýta. Hospodaří na 1070 ha zemědělské půdy. Rostlinná výroba je dosti diverzifikovaná. V osevním postupu najdeme obilniny (zhruba na 260 ha ozimou pšenici, 80 ha patří ozimému ječmeni a podobná plocha také jarnímu ječmeni), olejniny zastoupené 175 ha ozimé řepky a okopaniny, kde na 140 ha dominují brambory, 60 ha patří také cukrovce. Klasické plodiny doplňuje 30 ha kmínu, především ozimého, 30 ha trav na semeno a 1 ha česneku. Na zbylé výměře pěstují pícniny, zejména kukuřici a vojtěšku.
Společnost má uzavřený obrat stáda českého strakatého skotu, vedený jako šlechtitelský chov. Ing. Vladimír Stříteský, ředitel ALA Řepníky, připouští, že šlechtitelská práce je velmi náročná a není plně doceněna, a proto od ní ustupují. Důležitější je pro ně vyrovnaný užitkový chov se zamřením na vyrovnaný rámec (spíše velký) a dobře utvářené vemeno. Tyto požadavky navazují na záměr vybudovat nový robotický kravín. V současné době chovají 220 až 230 dojnic.
ALA, a.s. Řepníky hospodaří na 1070 ha zemědělské půdy v oblasti poblíž Vysokého Mýta. (Doplňující foto archiv firmy BEDNAR FMT)
Logicky promyšlené skladování a prodej
V rámci nové posklizňové linky uskladní v ALA Řepníky zhruba 800 tun řepky a 2000 tun obilovin, především pšenice. K tomu disponují halovými sklady s aktivním větráním o kapacitě 1000 tun obilnin, které jsou vhodné pro jarní ječmen (mohou doschnout případná nedozrálá zrna, která se vyskytují v kolejových řádcích). I jarní ječmen nakonec nahlédne do posklizňové linky. Jak vysvětluje Ing. Stříteský, před jeho realizací ve čtvrtém čtvrtletí daného roku nebo rok následující přechází nejprve přes sítovou čističku Bühler. Přímo do výkupu míří naopak krmný ozimý ječmen, sladovnický ozimý ječmen také většinou realizují ihned po sklizni, ovšem po důkladném přečištění. Propad, který v některých letech bývá i 20 % (v letošním roce díky dobře nalitým zrnům nižší), je určen pro zvířata.
Pšenici, již obvykle sklízejí kolem 2100 tun, začínají realizovat ve čtvrtém čtvrtletí a do konce dubna následujícího roku se snaží většinu produkce prodat v potravinářské kvalitě. Jistou rezervu o objemu zhruba 300 tun si nechávají pro potřeby živočišné výroby.
Celoprovzdušněné podlahy v silech
Posklizňová linka v Řepníkách z ptačí perspektivy. (Foto archiv firmy BEDNAR FMT)
Akciová společnost ALA Řepníky vznikla v roce 1992. V tu dobu disponovala posklizňovou linkou, která fungovala do roku 2015. Z důvodů malé výkonnosti, prašnosti, nevhodného zázemí pro obsluhu, ale také třeba nepřejezdného koše a nízké průjezdné výšky, bylo nutné zamyslet se nad modernizací skladování.
„Na základě zkušeností okolních podniků jsem se rozhodl pro realizaci nové posklizňové linky,“ říká Ing. Stříteský s tím, že myšlenka vybudovat linku na místě původní stavby narazila na požadavky požární bezpečnosti. Posklizňová linka tak nalezla umístění v areálu podniku místo nerealizovaného projektu bioplynové stanice. Volba padla na technologii firmy BEDNAR FMT s. r. o., která projekt realizovala na klíč od kompletní projektové dokumentace přes veškeré stavební práce po zaškolení obsluhy a záruční a pozáruční servis. Ing. Stříteskému se mimo jiné zamlouvaly celoprovzdušněné podlahy v silech.
„Zatím jsme neměli v silech s vlhkostí komodit problém,“ říká ředitel, i když připouští, že v posledních letech nepřesáhli až na výjimky sklizňovou vlhkost 15 %. Firma podle něj deklaruje možnost dosušit studeným vzduchem produkci o maximální vlhkosti 16 %. To je podle zkušeností jiných podniků možné, ale rizikem je vysrážení vlhkosti na vnitřní straně sil a jejich zaplísnění.
Celoprovzdušněné podlahy v silech mají pro podnik ještě další důležitý význam z hlediska samotné realizace. Pokud by byly kanály ve spodní stavbě (další z možností provedení u jiných firem), bylo by náročné pracovat s místním podložím. „Zhruba po dvou metrech narážíme na opuku,“ vysvětluje Ing. Stříteský. Její „tvrdohlavost“ si vyzkoušeli při tvorbě příjmového koše, u kterého nejhlubší místo zasahuje do pěti metrů. Pro výkop museli použít těžké hydraulické kladivo. Další stavby posklizňové linky jsou realizovány na betonové desce.
Posklizňová linka v detailech a číslech
Činnost celé posklizňové linky v Řepníkách začíná u příjmové haly s podjezdnou výškou 9 m, jejíž součástí je bezezbytkový přejezdný příjmový koš o rozměrech 4 x 7,6 m. Jeho kapacita je podle Ing. Stříteského zhruba 200 tun, ale běžně takové množství nenavážejí. Proto, aby příjmový koš zůstal přejezdný, pojme zhruba 60 tun komodit. Na příjmovou halu navazují expediční podjezdné zásobníky (3 x 35 t), které sousedí s čističkou Bühler – TAS 152A-2 s výkonem předčištění pšenice 60 tun za hodinu. Do ní míří sklizené komodity. „Máme síta na potravinářskou pšenici, sladovnický ječmen a řepku. Tyto komodity jsme schopni vyčistit tak, že se dostávají do první jakosti,“ ukazuje ředitel podniku. Z čističky jde zrno elevátory do expedičních zásobníků nebo přímo do sil.
V první etapě výstavby vznikla čtyři ocelová skladovací sila amerického výrobce GSI typu FCDL 27-10 (dvakrát v řepkovém a dvakrát v pšeničném provedení) o celkové kapacitě 2440 m3. Ve druhé etapě k nim přibyla dvě sila stejného výrobce typu 4024 27-10 (v pšeničném provedení) o kapacitě 1252 m3. Jak dodává Ing. Stříteský, sila na řepku jsou vlastně univerzální, lze do nich uskladnit i obilniny, naopak to ale vzhledem k velikosti perforace provzdušňovací podlahy možné není.
Ředitel podniku ALA Řepníky Vladimír Stříteský ukazuje zobrazení posklizňové linky na monitoru. (Foto Barbora Venclová)
Z velína má obsluha dobrý přehled o dění na lince. (Doplňující foto archiv firmy BEDNAR FMT)
Před expedicí se komodity přepouštějí do expedičních zásobníků. Mohou nastat i jiné situace, se kterými si linka v Řepníkách poradí. Například pšenici, kterou si odběratel přál využít jako sladařskou, museli pustit zpět na příjmový koš, přečistit na sítech pro sladovnický ječmen a až poté uložit do expedičních zásobníků. Přepouštět lze i komoditu mezi jednotlivými sily, aby došlo po nějakém čase k jejímu pohybu, provzdušnění a homogenizaci. Koloběh komodit by ale nebyl možný bez dopravních cest českého výrobce Hauser CZ, dimenzovaných na 60 t/h při příjmu. Celý provoz pak potřebuje kvalifikovanou obsluhu. Výhodou proti staré lince je oddělený klimatizovaný velín, z nějž obsluha ovládá celou linku prostřednictvím počítače, linka využívá řídicího systému firmy Tebis.
V rámci posklizňové linky jsou také připraveny základy pro sušičku a vyrovnávací silo pro sušičku. Pro tuto realizaci se zatím v podniku nerozhodli díky průběhu počasí posledních let, kdy nebylo nutné komodity dosoušet.
Asi největší výhodou vlastního skladování je podle ředitele možnost rozhodnout se svobodně o tom, kdy a komu komoditu prodají. „Na druhou stranu je potřeba zmínit, že celkový náklad na posklizňovou linku bude kolem 16 milionů. Když to rozpočítám do produkce na osm let, každá tuna, která linkou projde, bude zatížena zhruba dvěma stovkami. Neznamená to, že když máme vlastní posklizňovku, je skladování zadarmo,“ doplňuje Ing. Stříteský. Na posklizňovou linku nečerpali dotace, na první část, která stála 12 milionů, mají investiční úvěr, finance na dostavbu za čtyři miliony čerpali z vlastních provozních zdrojů.
Nevyzpytatelný vývoj počasí
Letošní počasí zasáhlo porosty v citlivých fázích vývoje. Loňský podzim byl podle ředitele pro zakládání porostů celkem dobrý, zima ale nepřinesla výraznější mrazové období ani sníh a na jaře se brzy projevilo sucho. Pršet začalo až ve druhé polovině května, vydatně pak v oblasti, kde působí podnik, až od 15. června, což už bylo pro obilniny pozdě. Navíc v dubnu přišly silné mrazy, které způsobily praskání stonků řepky a stály také za velmi slabým kořenovým systémem obilnin. Zatímco řepka se podle Ing. Stříteského po dodatečné aplikaci stimulátorů a fungicidu vzpamatovala a poskytla slušný výnos 4,2 t/ha, obilniny dávají o tunu méně, než v podniku mívají. Na celkovém výnose se podepisuje i činnost hrabošů, kteří se začínají šířit od příkopů do polí (zhruba ve 20- až 30metrových pruzích, kde způsobují i 30% ztráty na výnose). Výnosy i kvalitu produkce ovlivňuje také nasycení půdy po silných srážkách a nemožnost sklidit některé porosty v optimálním termínu.
U brambor je v letošním roce znatelný velký infekční tlak plísně bramboru. Citlivěji podle ředitele zareagovaly rané odrůdy, u pozdnějších, škrobárenských je stav lepší, nárůst hlíz bude pravděpodobně dobrý. Podobně jako u cukrové řepy, také u brambor rozhodne o kvalitě (cukernatost, škrobnatost) vývoj počasí v září. V rámci tlaku na snižování pesticidů nebude možné brambory ošetřovat účinnými desikanty, omezení nastává i v možnostech ošetření hlíz proti klíčení. Podnik proto plánuje výstavbu nového skladu vybaveného technologií větrání a zejména chlazení.
Také péče o půdu je pro ALA Řepníky důležitým tématem. Využívají orbu i bezorebné systémy zpracování půdy podle stavu pozemku, vývoje počasí a pěstované plodiny. Například po bramborách se snaží neorat, brambůrky, které propadnou při sklizni, jsou tak schopny zmrznout (když mrzne), pokud by se zaoraly, zůstaly by životaschopné zaklopené v půdě i několik let. Dobré zkušenosti mívali i s podrýváním před sázením brambor, díky kterému se přerušila kapilarita (pozemky nebyly podmáčené) a bylo možné vjet na pole včas. V suchém období posledních let ale podrývání vynechávají, půda po něm zůstane suchá a vzlínavost ze spodních vrstev je kvůli absenci podzemní vody velmi slabá. Dlátový kypřič Terraland od firmy BEDNAR tak přes své neoddiskutovatelné schopnosti čeká na vhodnější podmínky, strojové vybavení společnosti ALA Řepníky ale disponuje dalšími dvěma důležitými pomocníky z kuchyně firmy BEDNAR – diskovým podmítačem Swifterdisc a předseťovým kompaktorem Swifter.
Galerie
