Napsali o nás
Moderní posklizňová linka v ZD Luštěnice
Na rostlinnou výrobu a chov skotu je zaměřeno Zemědělské družstvo Luštěnice na Mladoboleslavsku. Jak nám řekl jeho předseda Ing. Pavel Hrdlička, hospodaří prakticky na všech druzích půdy, od lehkých až po extrémně těžké.
Dominují obilniny a cukrovka
»Samozřejmě i nás limituje vývoj počasí v posledních letech, zvláště sucho a vysoké teploty. To se promítlo do intenzity hlavně rostlinné výroby. V normálním roce sklidíme kolem devíti tisíc tun obilovin a asi 2500 tun řepky. V minulých dvou letech byla ale produkce s ohledem právě na počasí nižší zhruba o patnáct až dvacet procent«, poznamenal.
Co se týká osevních postupů, dominují u nich zejména obilniny a z toho hlavně ozimá pšenice, která zabírá kolem 40 procent z celé výměry orné půdy, které je 3400 hektarů. Zemědělské půdy je potom o dalších asi 100 hektarů více díky trvalým travním porostům. Z dalších pěstovaných obilnin jmenujme ještě ozimý a jarní ječmen, dohromady se tak obilniny sklízejí v družstvu asi z poloviny výměry. K dalším rozhodujícím plodinám patří řepka, která zabírá kolem 800 hektarů, a také cukrová řepa. Je to pochopitelné, vždyť cukrovar v Dobrovici je doslova za humny.
»Cukrovky jsme ještě před dvěma roky dělali poměrně dost, pěstovali jsme ji přibližně asi na 450 hektarech, jenže ekonomika nás donutila snížit její plochy,« pokračoval Ing. Hrdlička. »S agronomem jsme se právě dohodli, že na letošní rok cukrovaru podepíšeme smlouvu asi tak na 320 hektarů. Místo ní potom zasejeme slunečnici, u které se orientujeme na odrůdy takzvaného typu high oleic. Té jsme loni dělali asi 60 hektarů, letos to bude více než 100 hektarů,« dodal Ing. Hrdlička.
Předseda ZD Luštěnice Ing. Pavel Hrdlička (vpravo) a vedoucí posklizňové linky Jan Brož.
Cukrovka je v současné době podle něj doslova bita ze dvou stran. Jednak tím, že po zrušení kvót ceny klesly tak, že ani dotace, které na její pěstování dostávají, ztrátu stále nevykompenzují. A také proto, že výnosy za poslední dva roky se snížily právě z důvodu vysokých teplot a sucha, a to z přibližně 70 na pouhých 50 přepočtených tun na šestnáctiprocentní cukernatost z hektaru.
»Podle našich propočtů výnos kolem 70 přepočetných tun je přitom hranicí rentability, takže se snadno dá spočítat, kolik jsme za poslední dva roky na cukrovce tratili,« podotkl P. Hrdlička.
Špičkový chov dojnic
V podniku ze živočišné výroby zbyl jen chov dojeného skotu, který dělají v uzavřeném obratu stáda. Zaměřují se na holštýnský skot, chovají kolem 300 vysoko produkčních krav, od každé z nich ročně získají v průměru přibližně 11,5 tisíce litrů mléka. Kromě toho také skot vykrmují, a to nejen vlastní, ale částečně i nakupovaná zástavová zvířata, která dokrmí do jatečné hmotnosti.
»Takových výsledků v užitkovosti dojnic dosahujeme i když jsme zatím nepostavili nový kravín. Dosud jsme jen rekonstruovali a modernizovali původní vazné stáje, které jsme předělali na boxy s volným ustájením, zajistili lepší větrání a podobně,« pochlubil se předseda. Obilí, které dále neprodají k potravinářským účelům, sešrotují a používají ho ke krmení skotu. Je součástí směsných krmných dávek, které rozvážejí krmným vozem.
Posklizňová linka BEDNAR vyhrála
Pohled na areál z dronu.
Stav stájí, a také potřeba zkvalitnit uskladnění zrnin postavila vedení podniku před nutnost rozhodnout, která akce by dostala prioritu. »Po zvážení všech pro a proti jsme se nakonec usnesli postavit novou, moderní posklizňovou linku. Pro její umístění jsme vybrali středisko v nedalekých Smilovicích, kde je několik staveb, které využíváme například ke garážování zemědělské techniky přes zimu. Je tam také provoz, ve kterém děláme obaly z tří a pětivrstvé lepenky, včetně potisku,« uvedl P. Hrdlička.
Akce byla realizována během roku 2017 s dokončením v následujícím roce. Na klíč ji dělala společnost BEDNAR, která připravila projekt, zajistila spodní stavbu a dodala i namontovala veškerou technologii linky. »Její součástí je osm ocelových skladovacích sil značky GSI s plně provzdušňovanou podlahou s celkovou kapacitou 10 tisíc tun. Máme tady přitom dva typy sil. Šest jich máme v takzvaném pšeničném a dva v řepkovém provedení. Sila jsou doplněna o vyrovnávací zásobník na 88 tun,« sdělil nám vedoucí provozu Jan Brož.
Veškerý provoz je řízen z velína pomocí počítače. To obsluze zjednodušuje jednotlivé pracovní úkony, které musí během naskladnění i vyskladnění sil dělat. Řídicí systém je tak precizně zpracovaný, že umožňuje obsluze nahlížet na stav posklizňové linky i na dálku, např. z mobilního zařízení. Obsluha má tedy neustálý přehled o stavu kompletní posklizňové linky.
Součástí linky je dále úsporná sesypná sušárna Petkus DDU 25-10 s rekuperací paliva, kterým je LPG. Její výkon je 7,1 tuny za hodinu kukuřice při odsušku 16 procent. »To je zatím jediná plodina, kterou jsme za dva roky provozu vzhledem k počasí sušili,« podotkl Jan Brož.
Pro čištění byla zvolena čistička Bühler typ TAS 154A/A s výkonem předčištění například u pšenice 120 tun za hodinu. Je doplněna o kruhový filtr prachových částic od stejného výrobce, díky kterému je snížen obsah tuhých znečišťujících látek v odpadním vzduchu na maximálně 20 gramů na metr krychlový. Jde o dražší řešení, požadované především kvůli ekologickým limitům, díky němu se však zásadně snižuje prašnost celého procesu. Dopravní cesty jsou od společnosti Hauser CZ s výkonem 120 tun za hodinu při naskladnění.
Provoz linky lze sledovat na obrazovce počítače, který je umístěn ve velínu.
Spokojenost s linkou
Součástí linky je čistička obilí Bühler typ TAS 154A-4.
»S výstavbou a provozem linky od firmy BEDNAR jsme velice spokojeni. Za dva roky jsme nemuseli řešit zatím žádnou vážnou situaci. Na naši smůlu jsme ji sice otevřeli v době, kdy vlivem počasí jsme ji ještě ani jednou nenaplnili na sto procent, to jsme ale ovlivnit nemohli,« řekl Ing. Hrdlička.
Celkové náklady na posklizňovou linku byly kolem padesáti miliónů korun, z toho pět družstvo uhradilo z vlastních prostředků a na zbytek si vzalo úvěr. Byla tedy postavena bez dotace! Dotován byl pouze úrok úvěru z prostředků PGRLF.
»Hospodaříme v oblasti, kde se obtížně získávají podpory z programu rozvoje venkova,« uzavřel předseda ZD Luštěnice Ing. Pavel Hrdlička.
»Díky nedaleké Škodě Auto Mladá Boleslav je u nás nízká míra nezaměstnanosti a rovněž další parametry jsou nastaveny tak, že prakticky nemáme šanci. To je také důvodem proč v nejbližších letech nepočítáme s výstavbou nového kravína, protože by to pro nás znamenalo nadměrnou finanční zátěž. Přesto věříme, že se situace zlepší a budeme se moct do výstavby nových stájí také pustit. Chov skotu díky výsledkům, které má, by si to určitě zasloužil,« dodal Ing. Hrdlička.
Text a foto: Zdeněk Makovička
Tato reportáž vyšla v Zemědělském týdeníku č. 7/2020. Více informací o projektu naleznete v příslušné referenci.
Galerie
